S vývojem pro mobilní telefony máš, pokud vím, dost zkušeností. Nějaký čas jsi pracoval i v Opera Software. Čemu ses v Opeře věnoval?

Když jsem přišel do Opery, pracoval jsem na Opera SDK pro Windows CE a Windows Mobile. Opera SDK znamená, že zákazník (typicky výrobce telefonu) dostal vykreslovací jádro Opery a User Interface si dopsal sám. Dodávali jsme tedy libopera.dll, dokumentaci a ukázkové aplikace. Ukázkové aplikace byly v podstatě celý browser, akorát s hodně zjednodušeným UI, protože se čekalo, že právě to si zákazník bude chtít udělat sám. Měli jsme jich několik, aby si mohl vybrat.

Nicméně zákazníků zřejmě ubylo a tak jsme od ledna 2010 začali dělat Operu pro Android. Tedy celý browser včetně UI. Portace na Android nezačala u nás, převzali jsme už rozběhlý projekt, nicméně bylo na něm potřeba udělat poměrně dost práce. Takže první veřejná verze šla do Android Marketu někdy v listopadu 2010.

Jak ta portace probíhala? Opera je tuším v C++, stačilo tedy upravit jádro, aby běželo pod Android NDK a připsat GUI v androidí Javě? Nebo to bylo složitější?

Opera si dost zakládá na své multiplatformnosti. Je tedy velmi dobře připravená pro portování na různá zařízení. V principu je potřeba implementovat funkce standardních systémových volání jako je např. přístup k filesystému, k síti apod. Dále se musí naprogramovat grafický výstup na obrazovku, a vyřešit platformní zvláštnosti. Pak samozřejmě má samotné jádro Opery mnoho featur, které se dají v compile-time zapnout nebo vypnout a je potřeba zvolit správnou množinu featur pro danou platformu.

Když jsme projekt dostali, byla už systémová volání napsána. Pro Android s tím hádám nebyl velký problém, protože stačilo vzít implementaci z Linuxu. Taktéž výstup na obrazovku byl implementován. V té době ale ještě Android neměl dokumentované API pro kreslení na obrazovku z nativního (C/C++) kódu. Používalo se tedy nedokumentované API. To bylo navíc od verze 2.0 jiné. Až teprve verze 2.2 přinesla oficiální API.

Velký problém bylo např. zadávání vstupu z virtuální klávesnice. V době, kdy jsme projekt dostali, se to řešilo tak, že se používala klávesnice z Opery a nikoliv ta Androidí. Opera umí zobrazit svoji klávesnici a detekovat stisky kláves. Toto se používá pro některá zařízení, kde operační systém nenabízí klávesnici. Použití klávesnice Opery bylo jednodušší (nebyl potřeba žádný platformní kód, jen se zapnula tato featura), ale méně vhodné. Uživatel je samozřejmě zvyklý na klávesnici svého zařízení a chce ji ve všech aplikacích. Tedy jedna z věcí, které jsme dělali, byla právě tato.

Jinak jsme samozřejmě reagovali na různé změny API v jádru Opery a v jejím UI. Tyhle věci se vyvíjely nezávisle na nás a od nás se čekalo, že zařídíme, aby dobře fungovaly na Androidu. Tady byla výhoda, že když si člověk s něčím nevěděl moc rady, mohl se podívat, jak to řeší jiné platformy.

Jak vůbec probíhalo tvoje přijímací řízení do Opery? Absolvoval jsi jen pohovory s lidmi z pražské pobočky nebo tě zkoušeli i lidé z norské centrály? O co se nejvíc zajímali?

Přijímací řízení do Opery bylo dost dlouhé. Nejprve mi přišel dotazník, kde byly takové ty HR otázky. Pak přišel programátorský test. Byl zaměřen spíš logicky, nebyla to žádná velká implementace. Pak byl telefonický pohovor, osobní pohovor a pak ještě jeden programátorský test. Celé se to táhlo snad 3 měsíce. Já tak dlouho čekat nevydržel a vzal jsem práci jinde. Nicméně když mi přišel ten programátorský test, tak jsem si ho napsal. Tehdy spíš ze zájmu, než že bych chtěl měnit práci. To že odejdu ze stávající práce a přejdu do Opery, jsem se rozhodl až po osobním pohovoru. Dost si mě získali právě tím průběhem toho přijímacího řízení.

Jinak ta délka byla zřejmě specifikum české pobočky. Nemohla rozhodovat o najímání lidí sama a všechno se muselo řešit přes Oslo. Třeba v Polsku tohle měli lepší.

Česká pobočka Opery byla nakonec v loňském roce uzavřena. Proč k tomu došlo?

Důvod se samozřejmě oficiálně nedozvíte. Asi 3 týdny před tím, než nás zrušili, tak přeřadili na Android jeden tým v Polsku, který před tím portoval Operu pro platformu BREW. Myslím, že Opera přišla o nějaké zakázky, a než by vyhodila lidi, kteří na nich pracovali, přišlo jí lepší zrušit pobočku v Praze. Pobočka v Praze měla dohromady 12 lidí, zatímco v Polsku mají pobočky dvě, obě přes 80 lidí. Je samozřejmě výhodnější mít lidi na jednom místě, než je mít po pár lidech různě po světě.

Tvůj nejoblíbenější telefon s Androidem?

Vlastním Nexus S. Hlavně kvůli tomu, že je to “Pure Google”, tedy žádné další úpravy od výrobce telefonu. To jednak zajišťuje, že OS bude častěji aktualizovaný a také je to referenční implementace. Jinak se mi hodně líbil HTC Desire. A taky Samsung Galaxy S, hlavně kvůli displayi.

Jinak co se týče androidích telefonů, jde to momentálně strašně rychle dopředu.

A tvůj nejoblíbenější telefon bez Androidu? (Pokud máš takový.)

Mám starý Samsung E250 na telefonování. Když jsem ho kupoval, chtěl jsem kompromis mezi výdrží a aspoň nějakým přístupem na net. Nemůžu úplně říct, že by byl nejoblíbenější, prostě jsem si ho koupil a tak ho mám.  Já ten Nexus S na telefonování vůbec nevyužívám, mám ho jen na net a jako hračku. Občas jedu mimo civilizaci a potřebuju, aby mi telefon vydržel týden na příjmu. Tedy žádný smartphone.

Když už jsme nakousli to NDK, máš představu, které známé aplikace běží na NDK? Může to vůbec uživatel nějak rozpoznat?

Rozpoznat to může snadno, pokud se mu podaří dostat .apk na svůj počítač. Apk je normální zip balíček a NDK kód je v něm uložen v adresáři lib/ jako knihovny libXXX.so. Pokud tam jsou, je tam i kód v NDK a opačně.

Myslím, že Angry Birds jsou psané v NDK.

Kdy androidí vývojář pozná, že by měl sáhnout po NDK? Je to jen otázka rychlosti nebo tu jsou i nějaké další důvody?

1) portabilita
2) rychlost

U té rychlosti je to potřeba dvakrát zvážit. Telefony jsou dneska čím dál tím rychlejší a vývoj v NDK je o dost pracnější než v Javě. Z přednášky o NDK na Google Developer Days mi přišlo, že v NDK se dnes píšou hlavně hry.

Co se týče té portability, tam je to jasné. Pokud máte hromadu kódu v C/C++ a chcete ho rozchodit na Androidu, nebudete to přepisovat do Javy.

Jak se díváš na vývojářské nástroje pro Android? Vývojové a testovací prostředí, debugger atd. Jsou podle tebe vyhovující?

S vývojovými nástroji pro Javu mám jen relativně málo zkušeností. XCode, ve kterém se vyvíjí pro iPhone to není, nicméně rozhodně je to postačující.

Pro NDK se to hodně zlepšilo s verzí 2.1 a 2.2, kde Google začal podporovat debugger. Do té doby šlo debuggovat NDK kód jen na rootnutých zařízeních.

Studoval jsi někdy zdrojové kódy Androida? Pokud ano, jaký jsi z nich měl dojem?

Díval jsem se jen na pár věcí. Hlavně ve spojitosti s nedokumentovaným API, které jsme používali. Viděl jsem jen pár souborů, který byly napsány specificky pro Android, jinak všechno ostatní byly jiné opensource projekty, které Android jen používá. Z těch pár souborů jsem neměl žádný zvláštní pocit. Vypadaly přibližně tak, jak bych čekal.

Co osobně očekáváš od aDevcampu?

Že tam potkám zajímavé lidi a uslyším jejich názory. A samozřejmě, že se něco dozvím o Androidu i z jiného pohledu než mám já.

Už jsme to trochu nakousli, ale pověz nám, o čem budeš na aDevcampu přednášet a proč bychom si tě měli přijít poslechnout?

Bude to takový úvod do NDK. Jednak bych chtěl ukázat základy a potom různé zrádné pasti a odlišnosti.

Já se na tvou přednášku rozhodně těším. Děkuji za rozhovor a uvidíme se na aDevCampu.

Už se těším.

Rozhovor původně vyšel na blogu Adevcamp.cz.

Lidé tě znají jako vývojáře pro Android, ale nejsem si jist, zda znají i většinu tvých aplikací. Kolik androidích aplikací ti už prošlo pod rukama?

Uch. Tos mě dostal. Kdyz spočítám jen ty už dotažené a zveřejněné, jsou to 3 enterprise aplikace na kontroly v terénu, 3 hry pro děti, jedna blikačka pro chodce a jedna asociální síť. A pak několik smutně čekajících v šuplíku, až se k nim dostanu.

Ty hry pro děti jsem na Marketu zahlédl. Děláš je primárně pro své vlastní děti? Nebo to byl jen nějaký náhodný nápad?

Primárně jsem to dělal pro svoji dceru, které jsou teď tři, a v podstatě jsem se snažil vyřešit základní rodičovské otázky:

1. zabavit
2. poučit

A baví ji to? Dokáže taková hra konkurovat panenkám nebo obecně tomu, s čím si holky v tomhle věku hrají?

V tomhle věku si nejraději hrají se vším, s čím by si hrát neměly, například vybavením bytu, bílou zdí, pytlíkem mouky apod. Ale jo baví ji to. Teď už to má pochopitelně docela ohrané, ale hrála to ráda.

Potvrzují to i komentáře od uživatelů. Třeba do čekárny u doktora nebo do restaurace to je hodně praktické.

Jsi technickým ředitelem společnosti Multimedia atelier. Takže se nejspíš podílíš i na náboru programátorů? Podle čeho si vybíráš? Co jsou tvá základní měřítka?

Já na pohovoru stejně nejsem schopný poznat, jestli to bude dobrý programátor nebo ne. Protože junior málokdy bývá ROVNOU dobrý. To trvá alespoň rok. Většinou dám především na svoji intuici.

Zajímá mě, jestli se s ním (s ní pochopitelně taky) dá mluvit, jestli to má v hlavě srovnané. Trocha sebevědomí je užitečná, přemíra sebevědomí je zase varovný signál. A obvykle si taky řeknu o zdrojáky nějakého alespoň školního projektu.

Takže, když mu (jí) dáš šanci, počkáš rok a pak se rozhoduješ, zda má ta spolupráce dál pokračovat nebo ji raději ukončit?

Obvykle se začíná se smlouvou na 6 měsíců a pak se uvidí. Čímž se tedy dostáváme k tématu našeho zákoníku práce a zaměstnaneckých “jistot”, který bych nejraději z fleku roztrhal. Ono se pak zbavit někoho, o kom až pozdě zjistíš, že je ve skutečnosti líný jouda, je docela obtížné. Řekl bych, že si každý dobře rozmyslí, než někoho nabere na dobu neurčitou. Deformuje to pracovní trh.

Našel jsem, že jsi dřív pracoval jako vývojář pro Bonton. Co Bonton vyvíjel? Na čem jsi pracoval?

Aááá Bonton, zlaté časy .com bubliny v Česku. Pracoval jsem jako šéfprogramátor v Bonton Online, dceřince, která měla na starosti internetové aktivity Bontonu. Měli ambice spustit nějaký zábavní portál a já jsem pro to vyvíjel CMS. V PHPku. Byly to asi tři magazíny, Kinofil, iHry a iHudba. Nakonec to vyšumělo do ztracena.

Tvůj nejoblíbenější telefon s Androidem?

Nexus ONE se mi hodně líbil, ale postupně mi přestal chodit. Obávám se, že jsem ho nějak pozvolna uškvařil neautorizovanou čínskou nabíječkou.

A tvůj nejoblíbenější telefon bez Androidu? (Pokud máš takový.)

Mno. Já už ani nevím, co jsem měl před Androidem. Myslím Sony Ericsson Walkman, ten byl docela prima.

Co je to “Balvan”? Máš to ve svém profilu na Linkedin uvedeno jako tvé vzdělání, ale vůbec netuším, co to znamená. 8-)

Cha! Všeobecné gymnázium v ulici U Balvanu. V Jablonci nad Nisou, ježto jsem původem horal.

Vyhrál jsi už na několika akcích, pamatuji si 1. místo AppParade, 1. místo na GUGcampu, 2. místo na GUGhackathonu. Náhoda, nebo to je u tebe pravidlem? Vyhráváš i jinde?

Tak obvykle do toho jdu pokud možno naplno. A říkají o mně, že dobře prezentuji. Tak doufám, že je to pravda. Třeba s AppParade jsem ale nepočítal, to mě hodně překvapilo. Ale ano, snažím se vyhrávat i jinde. Jsem soutěživý typ :)

Kde dál jsi ještě vyhrál? Nestyď se, pochlub se. 8-)

Poslední dobou zase tolik nesoutěžím. Ale na střední jsem měl celkem úspěchy s recitací (próza podotýkám). Dramaťák a tak. Což se teď - co víme, kam nás osud zavane - hodí na těch prezentacích.

Doteď vzpomínám na tvou odzpívanou prezentaci na GUGcampu. Předpokládám, že vašim firemním klientům se prezentuješ “méně výstředním” způsobem. Musíš se hodně krotit?

No za zákazníky s banjem nechodím to je pravda. Ale krotit se nijak zvlášť nemusím. Většinou vím, co jim potřebuji sdělit a podávám to tak, “jak mi zobák narostl” - neházím kolem sebe buzzwordama a říkám to, jak to je. Což funguje na IŤáky a většinou i na management, ale třeba s lidmi z korporátního marketingu téměř nemůžu mluvit. Ti jsou pro mě jako z jiné planety.

Považuješ sám sebe za asociála? 8-)

No to bych neřekl. Ani za geeka ne :-)

Proč jsi tedy vytvořil *asociální* síť Memereactor?

Protože mi ty virtuální vztahy moc nevoní. Například na FB jsem se vrátil teprve včera (asi po roce smazaného účtu). Bez velkého nadšení, ale doba je holt taková.

Co osobně očekáváš od aDevCampu?

Tak hodně se těším, co na sebe vytáhne @martinadamek, to bude zajímavé. A setkávat se ve skutečném světě je právě dobré, že? Tak se třeba zase s někým zajímavým seznámím.

Zúčastníš se i androidího hackathonu, který bude hned den po aDevCampu?

To je v neděli, že? Nezúčastním, musím se taky věnovat rodině. Tou dobou už bude druhý mimino na … spadnutí. Vypadnutí? Tak nějak. Prostě za bukem.

To je škoda, já slyšel, že jste chtěli s INMITem změřit síly.

O měření sil nebyla řeč, doslova jsem řekl “zmuchlám jak papír od sekaný” :-)

O čem budeš tedy na aDevCampu přednášet a proč bychom si tě měli přijít poslechnout?

Já se chystám přednášet sadu tak 10 tipů na různá zastrčená zákoutí Android API, které možná často člověk při prvním Hello Worldování nepotká a neví, že tam vlastně jsou. Málokdo má sílu přečíst celou dokumentaci jak knížku. On ten Android má API docela obsáhlé.

Máme se připravit na to, že budeš při přednášení zpívat, tančit nebo něco jiného?

Ne, něco jiného je prezentovat se záměrem drsně vyčnívat ze šňůry prezentací na soutěži a něco jiného je přednáška se záměrem předat nějaké to moudro. Teď mě napadá, tys nebyl na mojí přednášce o AppEngine, že? Máš omluvenku?

Tam jsem opravdu nebyl. Omluvenku přinesu. Nebo radši hned dvě, od doktorky a od rodičů. Každopádně tvou přednášku na aDevCampu rozhodně neminu.

Těším se na tebe a děkuji za rozhovor.

Taky díky.

Rozhovor původně vyšel na blogu Adevcamp.cz.

Ve tvém profesním profilu se objevuje samá Java, Java a pak zase Java. Vzpomeneš si vůbec, kdy jsi naposled programoval v něčem jiném? A co to bylo?

Minulý týden, nějaké Cčko v Androidím NDK. Kromě toho občas odběhnu k PHP. Pokud se ale bavíme o jiném jazyce jako každodenním programátorském chlebíčku, tak to byly naposledy Delphi před 6 lety, kdy jsem asi 4 roky v Delphi pracoval.

Prolog, Haskell, C++, Visual Basic, 32bitový pascal to byly spíše jen takové akademické pokusy.

Jsi matfyzák. Jak dobře tě Matfyz připravil na roli (převážně) mobilního vývojáře? Řadu věcí ses určitě musel sám doučit. Co hlavně?

Řekl bych, že poměrně dobře. Na matfyzu jsem se částečně zabýval počítačovou grafikou a ta je hodně o optimalizacích, které je na slabých mobilních procesorech třeba mít stále na paměti. Zároveň se obě mé diplomky točily kolem světa Java bytekódu, což mi umožnilo proniknout hlouběji do světa JVM a z toho těžím i při práci ve světě Dalvikovského bytekódu.

Co se doučení se týče, tak v první řadě bylo třeba osvojit si všemožná API, v druhé řadě bylo třeba začít myslet “mobilně”. Z EE Javy jsem byl zvyklý na spousty Interfaců, několikavrstvé hierarchie tříd, usnadňování si práce s objektovými typy i pro relativně snadné úkony, to je ale třeba na Androidu hodit za hlavu a psát pro mobilní telefon.

Ty jsi psal dvě diplomky? Jedna byla na Matfyzu a ta druhá kde?

Vrije Universiteit v Amsterdamu, kam jsem si odskočil na roční magisterský program.

Kdybys měl srovnat výuku tady a tam, našel bys nějaké podstatné rozdíly?

V tuto chvíli můžu srovnávat pouze s Matfyzem před 5 lety, nicméně tehdy mi přišla výuka v Amsterdamu praktičtější. Např. u hromady teorie kolem paralelního programování měl člověk i rovnou cvika, kde jsme pracovali tak intenzivně, že jsem po dokončení předmětu měl pocit, že jsem do problematiky pronikl mnohem více než v jakémkoliv jiném předmětu v Praze. Zároveň mají tamější studenti dvouletého magistra povinné několikaměsíční praxe (většinou v R&D), což podle mě matfyzákům chybí. Netuším ale, kam se matfyz stihnul posunout od dob našich studií.

Tvůj nejoblíbenější film od Pixaru?

Wall-E.

Inmite si totiž dal za cíl, cituji: “Stát se Pixarem mezi vývojáři mobilních aplikací.” Čeho si na Pixaru nejvíc vážíš? Co bys chtěl napodobit?

Jejich kvality a inovace. Na jejich dílech je vidět, že lidi v Pixaru ta práce opravdu baví a myslím, že tohle je přímá paralela s naší prací - kluky v Inmite ty mobilní hračky fakt baví. Podobně jako Pixar bychom také rádi u našich uživatelů vzbuzovali očekávání, jaká další zajímavá aplikace, nástroj, hra, vyjde z naší dílny.

Tvůj nejoblíbenější androidí telefon?

Můj Nexus One.

Jeho zpracování sice není úplně dokonalé, jak se časem ukazuje, ale stále od toho smartphonu dostávám vše, co čekám, a to při dostatečném výkonu. I když pomalu pošilhávám po telefonech s podporou NFC.

A tvůj nejoblíbenější neandroidí telefon? (Pokud tedy máš takový 8-)

Zajímavá otázka. Kromě Nexusu nosím v kapse také Nokii 6300 (kromě toho teda ještě pár telefonů po dalších kapsách :-), ale vyloženě oblíbence mezi svými neandroidy nemám. Řekněme ale, že iPhone 4 se mi celkem líbí.

Jak vidíš budoucnost platformy Android? Stane se majoritní platformou celého mobilního trhu?

Jsem o tom poměrně přesvědčen. Docela asi bude záležet na tom, zda se Apple pustí na trh s lacinějšími “chytrými” telefony. Nicméně role jedničky a dvojky již má své kandidáty, záleží jen jak si je rozdělí. Konkurence zatím ukazuje jeden kotrmelec za druhým. I když, znáš to, nikdy neříkej nikdy - třeba nás Microsoft všechny překvapí.

A k první části otázky: je zřejmé, že Android nezůstane jen na telefonech. Nově jsou tu Android tablety, aplikační platformy na Google TV se snad také dočkáme a uvidíme, co přijde po tom. Mít posléze plnou domácnost Android zařízení, všechno hezky přes cloud integrované, je myslím snem nejednoho geeka.

Ve tvém portfóliu jsem našel takový kuriózní projekt, který mě pobavil názvem i provedením. Jmenuje se Veselajehlicka.cz. Co je to za projekt? A co jsi na něm dělal?

Jedná se o látkový a patchworkový webshop mojí ženy. Starám se o jeho bezproblémový běh a vymýšlím, jak ji ještě více usnadnit práci. Jádro shopu je komerční řešení, které jsem ohnul pro látkový byznys a obalil do roztomilé grafiky od kamaráda designéra. A nemůžu si odpustit ani zmínku, že logo Jehličce kreslila žena Martina Adámka :-), dalšího přednášejícího aDevCampu.

Takže pan “Velký Špendlík”, o kterém se píše na http://www.veselajehlicka.cz/o-nas.html , to jsi teda ty? 8-)

Ano, já jsem Velký Špendlík a poprvé se k tomu veřejně přiznávám :-).

Nutno poznamenat, že ani projekt Jehličky by nemohl pořádně běžet bez Androidu. Žena značnou část celé agendy vyřizuje právě přes svého Nexuse.

To s tím panem Špendlíkem jsme ale už trochu odbočili 8-), vraťme se k Androidu a ke konferenci. Co osobně očekáváš od aDevcampu?

Těším se na networking. Při každém setkání s dalšími Androiďáky, kde řešíme technické detaily, mě baví jaké rozmanité problémy lidé řeší. Zároveň si od akce slibuji, že tady v ČR zazní tolik koncetrovaného Android materiálu na jednom místě, což doufám v komunitě posílí pocit, že Android je ta správná mobilní cesta.

Zúčastníš se i androidího hackathonu? (Já dobře vím, že Tomáš Zvěřina vám před časem hodil pomyslnou rukavici a rád by se i se svým týmem na nějaké akci s Inmitem utkal.)

Pokud mi to jen trochu kalendář dovolí, tak se jistě zúčastním. Už se na ten zápas s Tomášem a jeho Rimmery dost těším :-).

O čem budeš na aDevcampu přednášet a proč bychom si tě měli přijít poslechnout?

Počítám, že ode mě zazní prokročilejší úvod k vývoji pro Android. Předpokládám, že úplné základy už ze všech těch přednášek v Česku snad všichni znají, ale na aDevCampu bych se rád trochu více dotknul našich praktických zkušeností v Inmite.

Děkuji Velkému Špendlíkovi za rozhovor a těším se na viděnou.

Taky díky a brzy naviděnou na skvělé Androidí akci!

Rozhovor původně vyšel na blogu Adevcamp.cz.

Nedávno jsi vytvořil poměrně úspěšnou aplikaci APNdroid. Pamatuješ si, kolik má v téhle době asi tak stažení?

Ono to bude čoskoro už 2.5 roka, je to vlastne jedna z tých starších aplikácii na Markete. Ku dnešnému dňu je počet stiahnutí 1416384 a aktívnych inštalácií je 748581.

APNdroid je zdarma, ale obsahuje reklamy. Prozradíš nám, kolik jsi na nich už vydělal?

S reklamami som začal v máji minulého roku a k dnešnému dňu zarobili určite niečo cez 10000 EUR. Presné čísla a výkonnosť jednotlivých poskytovateľov sa pokúsim priblížiť v mojej prezentácii. Strávil som nejaký čas rôznymi pokusmi s reklamami a podľa toho sa aj pohybovala ich výkonnosť. Denný zisk sa pohyboval od 10 do 400 dolárov(!). Treba si uvedomiť že ide prakticky o pasívny zdroj príjmu. Jediné zmeny v kóde za posledný rok sa týkali takmer výlučne experimentov s reklamami a aplikácia ako taká nepotrebovala žiadnu údržbu. Okrem verzie s reklamami mám od polovice decembra aj platenú verziu, ktorá tiež generuje nejaké zisky, aj keď zatiaľ trošku nižšie ako reklamy.

Myslíš, že dokážeš úspěch APNdroidu zopakovat s nějakou další aplikací? Nebo to byla jen taková náhoda?

To naozaj netuším. Myslím si totiž že výraznou časťou úspechu APNdroida je to že bol medzi prvými aplikáciami. Samozrejme, rieši problém mnohých užívateľov, ale neviem, či by prerazil, keby som ho vytvoril práve teraz. To asi záleží aj od toho, či by existovala nejaká konkurencia. Tá súčasná sa vyrojila náhodou krátko po open-source-ovaní APNdroida ;-) Momentálne sú na Markete ešte 2 ďaľšie aplikácie, ktoré som robil. Jedná sa o jednoduchý spúšťač aplikácii Appicker a klienta pre službu getwoven.com, ktorý je ale len v stave private beta, takže ho zatiaľ môžu skúšať iba “vyvolení” užívatelia.

O getwoven.com jsem dosud neslyšel, ale jak se dívám, v jeho týmu ( http://getwoven.com/team.html ) vidím spoustu známý tváří. O co se jedná? (Pokud to tedy není tajné 8-)

No moc toho asi zatiaľ nepoviem, v stručnosti ide o inteligentné filtrovanie a získavanie informácií na základe vašich preferencií.

Máš nějaké další nápady?

Samozrejme, mám rozpracovanú novú vec a dúfam, že v čase aDevCampu už bude dostupná. Asi nebudem presne popisovať o čo ide, aby som nešíril ďaľší vaporware.

Vystudoval jsi v Žilině, ale žiješ a pracuješ v České republice? Proč ta změna? Stěhoval ses za prací?

Áno, 4.5 roka som pracoval v Prahe v Sun Microsystems ako vývojar na NetBeans IDE. Ku koncu roka 2008 som prešiel na živnosť a prácu z domova. Od NetBeans som sa zas až tak ďaleko nedostal, pracujem dlhodobo spolu s ďaľšími ex-Sun vývojármi na aplikácii Instant JChem postavenej na NetBeans platforme. Jedná sa o software pre chemický a farmaceutický priemysel. Android je môj nočný koníček.

Byl jsi také spoluzakladatelem projektu Korekt.me. O co se jednalo?

To bol môj prvý pokus o web startup. Jednalo sa o online korektúry angličtiny profesionálnymi editormi. Po nejakej dobe upadlo nadšenie a hlavne financie, tak sme to zavreli. V každom prípade to bola skvelá skúsenosť a som rád že som sa do toho pustil, pretože to boli cenné skúsenosti do budúcna.

Co osobně očekáváš od aDevcampu?

Hlavne osobný kontakt s ľudmi s rovnakými záujmami a výmenu skúseností v neformálnej atmosfére. Veľmi sa teším na ostatné prezentácie, občas totiž dobre padne niečo sa dozvedieť iným spôsobom ako čítaním.

Zúčastnil by ses i androidího hackathonu, který bude následovat den po aDevcampu?

Ešte som o tom nepremýšľal, neviem či ma totiž organizátori nebudú chcieť na opačnej strane barikády ;-)

Já myslím, že i přednášejícím dovolíme se do hackathonu regulérně přidat 8-)

Na závěr, o čem budeš na aDevcampu přednášet (něco jsme už naznačili) a proč bychom si tě měli přijít poslechnout?

Určite sa dotknem monetizácie, či už pomocou reklám alebo predajov a nejaký čas chcem venovať praktický riešeniam, s ktorými sa stretne časom každý vývojár pre Android, napríklad ladenie výkonu a dizajnu užívateľského rozhrania.

Už se těším. Děkuji za rozhovor a na viděnou na aDevcampu.

Aj ja ďakujem a uvidíme sa už čoskoro.

Rozhovor původně vyšel na blogu Adevcamp.cz.

Tohle nebyl přesně řečeno rozhovor, ale diskuse publika s Františkem Fukou, kterou jsem moderoval. Proběhla v rámci konference WebExpo 2010.

Téměř dvouhodinové video celé debaty najdete na stream.cz.

Na tenhle rozhovor vzpomínám moc rád. S Molly mě zkontaktoval Honza Brašna. Sešli jsme se na pláži na střeše hotelu Venetian a jak rozhovor plynul, byli jsme s Molly stále opilejší a veselejší, jak nám obsluha pořád něco nosila. Molly během rozhovoru prozradila svůj pokrevný vztah k Franci Kafovi a přání podívat se někdy do Prahy, což vyústilo v pozvání Molly na WebExpo o půl roku později. Takovéhle náhody mám moc rád.

Vzpomínáš ještě, kdy ses rozhodla začít psát a proč?

V roce 1994 jsem dostala email od Prima Publishing. Tehdy ještě firmy neměly webové stránky, takže jsem se nemohla podívat na jejich web a zjistit si o nich další informace. V onom e-mailu totiž stálo: „Ahoj, jsem z Prima Publishing a slyšel jsem, že ty jsi ta správná osoba, která by pro nás mohla napsat další knihu o webdesignu.“ V té době existovalo celkově asi jen 5 knih o webdesignu a HTML.

Myslela jsem, že to je nějaký vtip. Zaběhla jsem do nedalekého knihkupectví a hledala knihy od Prima Publishing. A jméno onoho člověka jsem v těch knihách skutečně našla. Tak jsem mu odpověděla a další den jsem měla smlouvu na svoji první knihu. Tím začala moje spisovatelská kariéra.

Celý rozhovor na zdrojak.cz v češtině.

Celý rozhovor na zdrojak.cz v angličtině.

S Radkem jsme se znali už delší dobou, měl jsem zhruba představu o tom, co pro nevidomé dělá. Ale už jsem třeba netušil jak se k té práci dostal nebo jaké jsou výsledky apod. V rozhovoru jsem na řadu z toho dostal odpověď. Byl poměrně dlouhý, tak jsem ho rozdělil na dvě části.

Používají nevidomí uživatelé počítač a internet ke stejným účelům jako ostatní uživatelé? Nebo u nich najdeme nějaké typické rozdíly?

V účelu používání velké rozdíly nejsou, ty najdeme spíš ve způsobu práce. Běžný nevidomý uživatel na počítači udělá to, co na něm běžně uděláš ty, tzn. napíše si nějaký text, naformátuje jej a vytiskne. Napíše e-mail, komunikuje přes Skype a ICQ, může mít svou sbírku hudby a používat webové stránky. Dnes mu počítač slouží hlavně jako komunikační prostředek.

Před rozmachem Internetu převládala tzv. čtecí funkce. Když si chtěl nevidomý přečíst časopis, musel jej oscanovat, pomocí OCR převést na text a ten nechat screenreaderem přečíst. Dnes je tato funkce na ústupu. Je mnohem snazší zajít na zpravodajský server a článek přečíst tam.

Celý rozhovor na zdrojak.cz:

• První část - Radek Pavlíček: Internet je pro nevidomé nepostradatelný
• Druhá část - Radek Pavlíček: Dynamické webové aplikace přinesly problémy, které je potřeba řešit

S Frantou jsme se potkali při společném hledání cesty do české pobočky Googlu, ve které probíhal online přenos z Google IO 2009. Zneužil jsem rychle té příležitosti a dohodnul s Frantou rozhovor.

Kdy jste začal programovat? Čím vás programování a počítače obecně tenkrát zaujaly?

Myslím, že poprvé jsem přišel do styku s ruským počítačem někdy na počátku 80. let na nějaké výstavě. Nějací studenti na něm naprogramovali přistání na Měsíci (textové, bez grafiky) a mně to přišlo jako úplně úžasná věc. Pak jsem viděl první videohry (ty černobílé, ještě před Pacmanem) a přišlo mi to ještě úžasnější, takže jsem se začal strýčka (který studoval ČVUT) vyptávat, kde bych se tomuhle mohl věnovat. A strýček mi občas půjčil programovatelnou kalkulačku, zavedl mě do Městské stanice mladých techniků, a když emigroval do USA, poslal mi první počítač.

Celý rozhovor na zdrojak.cz.

Rozhovor proběhl během konference MIX2009 v Las Vegas. Kontakt na Peta mi dal Honza Brašna. Při rozhovoru byl přítomen PR pracovník, který si celou dobu dělal poznámky. Nejspíš to je v Microsoftu zvykem.

Kolik vývojářů pracuje na IE?

To je otázka, na kterou nemáme přesnou odpověď; když se podíváte, z čeho všeho se IE skládá, jelikož je součástí operačního systému a jelikož obsahuje renderovací komponentu nebo třeba síťový stack. Víme, že v IE týmu pracuje opravdu hodně lidí.

Celý rozhovor na zdrojak.cz v češtině.

Celý rozhovor na zdrojak.cz v angličtině.

Rozhovor probíhal během konference MIX2009 v Las Vegas. Amy se zajímala, jaký používám prohlížeč. Když jsem jí přiznal, že Firefox, moc jí to nepřekvapilo, chvíli jsme se bavilo proč a pak jsme přešli k celkovému rozhovoru. Amy s sebou měla PR pracovnici, která rozhovor sledovala (zřejmě povinná kontrola). Na řadu hlubších otázek jsem bohužel odpověď nedostal, a tak se celý rozhovor odehrával spíše v povrchní rovině.

Máte představu, jaké jsou hlavní důvody, proč si lidé dnes vybírají jiné prohlížeče než IE? Jak tomu chcete předejít?

Mezi aspekty, které zajímají uživatele vybírající si prohlížeč, najdeme, zda vnímají prohlížeč jako bezpečný, snadno použitelný a ovladatelný. A myslím, že zde najdeme také osobní důvody; pokud jste byl v minulosti např. vývojář nějakého prohlížeče, může to být důvod, proč budete onen prohlížeč používat.

U IE8 jsme se soustředili na některé aspekty toho, jak uživatelé skutečně používají web, abychom dodali snáze použitelnější, rychlejší a bezpečnější prohlížeč.

Celý rozhovor na zdrojak.cz v češtině.

Celý rozhovor na zdrojak.cz v angličtině.